UML je užitečný nástroj pro vývoj SW. Jen je potřeba znát jeho omezení, je potřeba vědět, kdy a k čemu se hodí a jak ho používat. Bohužel většina materiálů o UML se zabývá syntaxí tohoto grafického jazyka, ale málokdy je ukázáno použití na reálné, například webové aplikaci. Sepsal jsem tedy pár praktických poznámek na téma UML.

Míra podrobnosti

Snad největším bariérou při kreslení UML je to, že s vyjímkou školních úloh (a úloh v knihách o UML) je problém složitý a obsáhlý (kdyby takový nebyl, tak nebudeme používat UML, že…). A o to jde: po počátečním nadšení nad „kreslítkem“ zanedlouho zjistíte, že nadpoloviční většina problématiky zůstává stále nepodchycená. S přibližujícím se termínem hotové analýzy pak začnete pronášet něco takového jako „ve Wordu už bych to měl dávno“. Přesně v ten okamžik víte, že jste nezvládli míru detailu.

Problém není v UML. Při psaní textové analýzy každý intuitivně tuší, že text je nepřesný a abstrahující, naopak UML má prostředky, kdy je možné zajít až do implementačních detailů, které jsou zpravidla v zadání nedůležité.