Konec roku svádí k bilancování. A nad čím jiným se ohlížet na odborném blogu než nad technologiemi. Těmi nadějnými, těmi, bez kterých by se dnešní internet neobešel i těmi, které již zahrabal Děda Mráz na smetišti dějin. Zanořil jsem se do své děravé paměti a hledal jsem technologie, které svého času doporučoval kde kdo (jen zpravidla ne ten, kdo je používal)…

Níže uvedené letopočty, přiřazené k technologiím, jsou mým odhadem nebo prostou statistikou vzniklou při procházení historickými články na českém internetu. Starší technologie lze zpravidla zařadit mezi odepsané. Některé se ovšem vžily a patří mezi „pravdy, nad kterými se nepochybuje“. S novějšími letopočty přibývá technologií, které vypadají nadějně.

1998 – Rámy

Možnost použití rámů v prohlížeči je docela stará, největší rozkvět tipuji na rok 1998, kdy rámy měl snad každý pátý web. Nebylo to moc estetické (v té době nebylo možné designovat scrollbary), ale přehlednosti statických stránek to pomáhalo. U složitějších dynamických aplikací rámy vývoj komplikovaly, ač to na první pohled není zřejmé. Dnes již se rámy používají jen vyjímečně.

• Jiří Kosek: Rámy

1999 – Optimalizováno pro IE/Netscape

2005 – Alternativní prohlížeče

Na počátku mělo HTML sémantický charakter – byl definován význam značky H1, ale už ne její grafická podoba. S rozšiřováním internetu do komeční sféry se zvýšil tlak na grafickou podobu stránek a byl navržen standard pro stylování stránek: CSS. Než byly kaskádové styly uspokojivě implementovány prohlížečích, grafická podoba stránek se v jednotlivých prohlížečích lišila. Designerům složitějších stránek tedy nezbývalo než „optimalizovat“ pro konkrétní prohlížeč či prohlížeče.

O pár let později byl v módě přístup přesně opačný – vytvářet stránky přenositelné mezi prohlížeči. Pojmem „alternativní prohlížeč“ se myslelo jiný prohlížeč než MSIE. Pokud si dobře vzpomínám, šlo o „marketinkovou“ akci příznivců Mozilla Firefoxu, která úspěšně narušila hegemonii MSIE. (Dokonce si myslím, že Firefox jako první veřejnosti dokázal, že OpenSource aplikace nemusí být žádné „ořezávátko“. Ale to už je jiná kapitola.)

Dnes působí ikona „optimalizováno pro“ docela hloupě. Bohužel prohlížeče i dnes implementují standardy po svém (někdy jde o chybu standardů), takže nezbývá, než podobu stránek ověřovat ve více prohlížečích. Možná, že se jednou dočkáme dobrých standardů a jejich dobrých implementací. Vidím to ovšem skepticky.

• Filův blog o webdesignu: Optimalizováno pro…

2000 – WAP

WAP byl jedním z pokusů, jak dovést internet do mobilního telefonu. Bohužel (nebo naštěstí?) se nepovedl, nešlo ale o problém technický, ale spíš obchodní – mobilním operátorům se prostě nepovedlo konkurovat obchodnímu modelu internetu.

Jakožto vývojář webových aplikací jsem rád, že WAP již pomalu končí. Pokud budu chtít web zobrazovat na jednodušších mobilech, tak stačí aplikaci vytvořit na zjednodušeném HTML, které již velmi dobře znám (používáme na svethardware.cz). A složitější mobily zvládnou s jistými obtížemi zobrazit i složitější grafické stránky.

• WAP / WML Tutorial
• Web v příštím tisíciletí
• Rubrika WAP/WML na Interval.cz

2003 – Validita a validátory

Validátor bohužel není ověřovač standardu, ač to tak někdy vypadá. Validátor prostě kontroluje některé aspekty standardu, nic víc, nic míň – dokument, který je validní, nemusí odpovídat standardu. Validní dokument také nezvyšuje SEO, ač to tak někteří SEO konzultanti tvrdí. Validita a standardy spolu nějakým způsobem souvisí, ale nejde o totéž. K čemu je tedy validita dobrá? Aby vás konkurence nepomluvila, že nedodržujete standardy…

Na rozdíl od strojařiny to s dodržováním standardů pro validní HTML není tak horké. Přesto validátory nezavrhuji, naopak, doporučuji je pro jejich edukativní aspekt – validátor vám napoví, co jste již zapoměli nebo nějaké temné zákoutí standardu. Jakožto vývojáře by mě potěšila konfigurovatelnost validátoru.

• Validita českých weblogů
• Lupa.cz: Validita stupidita
• Optimalizováno pro W3C Validátor

2003 – XML technologie

Samotné XML je vynikající myšlenka – textový formát, pro který si nemusíte pokaždé psát znovu parser, který může být zakódován v libovolném kódování a který je nezávislý na operačním systému. Výborná věc na konfigurační soubory nebo meziserverovou komunikaci v heterogenním prostředí. Módní vlna XML byla tak vysoká, že zasáhlo i další části software, a tak formát určený pro výměnu dat byl použit i v prezentační části.

Zápis HTML ve formě XML je velmi dobrá myšlenka – nad XHTML fungují standardní XML nástroje a knihovny. Automatické generování nebo parsování HTML se tím zjednodušuje. Na straně prohlížeče přináší XHTML přesnější interpretaci značek, a tedy i graficky spolehlivější vykreslení v prohlížeči – XHTML bylo do prohlížečů implementováno později a i samotný standard vznikal již poučen chybami v návrhu starších verzí HTML.

• Syntaxe XHTML
• Interval.cz: XHTML – kompletní průvodce

Druhý případ použití XML, a to XSLT, vidím jako dosti kontroverzní. Svého času se XSLT považovalo jako ideální způsob, jak na webu oddělit prezentační a datovou část aplikace. Teoretický koncept je výborný, praktická implementace tristní, a to podle mé osobní zkušenosti hned ve dvou aspektech: jednak nevhodně použité XPath může celou transformaci zpomalit, jednak udržovat udržovat web s prezentační vrstvou v XSLT považuji za výkon hodný génia… (Moje zkušenost s XSLT je z roku 2001, kdy výsledkem bylo jediná možnost: kompletní přepis aplikace do něčeho udržovatelnějšího.)

• Root.cz: Nechoďte s XSLT na vrabce

2004 – Beztabulkový layout

S příchodem CSS se otevřela možnost tabulku pro layout stránky nahradit vhodně stylovanými DIVy. Svého času to uživateli přineslo lepší pocit interaktivity během načítání stránky, což je argument, který je dnes už spíš historický.

I beztabulkový layout má své mouchy: podle mé zkušenosti se beztabulkový layout častěji rozpadne díky zapomenutému tagu. Přesto beztabulkový layout považuji za lepší řešení – je lépe oddělena obsahová a grafická část webu.

I dnes najdeme weby postavené na tabulkách, tabulkové layouty budou přežívat dále.

• Skutečné výhody CSS layoutu
• Dagblog: Zaklínadlo jménem Striktní HTML, beztabulkový loyout a jiné buzz words

2004 – SEO

Optimalizace pro vyhledávače je snad největší magií v celém IT. Zatímco před deseti lety byly největším tajemstvím zdrojové kódy Windows, v době internetu je to algoritmus určení relevance ve fulltextu Google. Nejen v ČR si na tomto tajemství založila existenci řada firem.

Některá doporučení je dobré respektovat, ale všechna aplikovat nejde – vzájemně si protiřečí. Za nejlepší doporučení považuji tyto dvě:

1. psát stánky slušně
2. psát stránky pro lidi

Doufám, že SEO časem zanikne. Je to logické: firmy provozující vyhledávače nemají zájem na tom, aby jim někdo zkresloval výsledky – chtějí poskytovat relevantní výsledky podle kvality obsahu. Lze tedy očekávat protitah, například ve formě personalisovaného vyhledávání.

• 5 nejčastějších mýtů v SEO
• Interval.cz: SEO – Search Engine Optimization
• SEO je rozjetý vlak tažený mrtvým koněm

2005 – AJAX

AJAX přes všechna svá technická omezení se pomalu stal součástí webů. Proč pomalu? Jeho implementace je dost nesnadná a bylo tedy potřeba počkat na to, až se stane součástí webových frameworků. A to ne v podobě obtížné nekoncepčně přišpendlené nové části, ale jako integrální součást. (Co tím myslím? Doporučuji nastudovat dobré nasazení AJAXu v Apache Wicketu v Javě nebo v Nette v PHP)

• AJAX – návod pro začátečníky
• AJAX – kde jsou hranice?
• Root.cz: AJAX

2008 – Webové frameworky

Hitem roku 2008 byly na českém internetu webové frameworky. Trochu opožděně (Struts vzniknul v roce 2001, první články o něm jsou na českém internetu datovány letopočtem 2003), ale přece.

Pro jednodušší weby typu firemní prezentace framework smysl nemá, pro složitější ano. Framework vám práci neulehčí, naopak chvíli potrvá, než se ho naučíte. Přínosem frameworku je to, že se po delší době vyznáte i ve složitější aplikaci.

• Dagblog: Web frameworky v Jave
• Root.cz: Přehled a vývoj PHP frameworků
• AbcLinuxu: CakePHP: tvoríme CMS – 1 (úvod)

2009 – RIA

Koncepci Rich Internet Application začaly propagovat v českých zemích dvě korporace se svými dvěma produkty: Silverlight (Microsoft) a Flex (Adobe). Na třetí AJAXovou cestu se trochu zapomíná, ale neoprávněně.

Koncepci Rich Internet Application pochopitelně nemohu pomluvit, neboť jednu takovou aplikaci jsme v naší firmě úspěšně vyvinuli a nasadili u zákazníka. Takže pevně doufám v to, že jsme zvolili dobře a jsme progresivní firmou a že nešlo o pověstný cimrmanovský úkrok stranou.

• Obohaťte své uživatele pomocí RIA

Závěr

Snad vás můj lehce neseriózní článek u příležitosti konce roku dovedl k zamyšlení i pobavení. Pobavení nad některými odkazovanými články, kde se autoři snaží být vizionáři a dnes již víme, že jim to nevyšlo. Zamyšlení nad tím, jak rychle se obor vyvíjí, co všechno jsme již zažili či „přežili“ a jak je nezbytné se pořád něco nového učit… Ale není právě tohle na informatice to nejhezčí?