Internetové obchody musí mít košík, redakční systémy autory a články, webové prezentace nápaditou grafiku… ale je jedna vlastnost, kterou by měly mít všechny internetové aplikace a která bývá u webových aplikací často odbytá – fulltextové vyhledávání. Přitom jde o důležitou vlastnost, webové aplikace by měly počítat s nepoučeným uživatelem, který na stránky přijde poprvé, nevyzná se v nich a něco hledá – a právě zde by mělo nastoupit fulltextové vyhledávání.

Než se dostaneme k technologii Oracle Text, pojďme si projít alternativy…

Snad tento článek je zbytečný a jeho napsaní nošením sov do Athén. Snad ony 128bitové identifikátory ve formátu UUID jsou již natolik běžné,že jsou obsaženy ve většině informačních systémů a také jsou skryty na pozadí většiny internetových aplikací. Nevím. Považují UUID za užitečné, tak jsem se jim rozhodl věnovat tento text.

Před několika měsíci jsem hledal úzká místa v jedné naší aplikaci, postavené na principech RIA. Šlo tedy o heterogenní systém: část aplikace na serveru, část aplikace v JavaScriptu a AJAXová komunikace mezi tím. Nechme protentokrát stranou optimalizaci serverové části v Javě a podívejme se na ten zbytek: JavaScript a AJAX. Ačkoliv pojem RIA je nyní na vrcholu svého hype, tak dozvědět se rozumné informace o optimalizaci není snadné. Snad vám tedy můj článek napoví.

Konec roku svádí k bilancování. A nad čím jiným se ohlížet na odborném blogu než nad technologiemi. Těmi nadějnými, těmi, bez kterých by se dnešní internet neobešel i těmi, které již zahrabal Děda Mráz na smetišti dějin. Zanořil jsem se do své děravé paměti a hledal jsem technologie, které svého času doporučoval kde kdo (jen zpravidla ne ten, kdo je používal)…

Níže uvedené letopočty, přiřazené k technologiím, jsou mým odhadem nebo prostou statistikou vzniklou při procházení historickými články na českém internetu. Starší technologie lze zpravidla zařadit mezi odepsané. Některé se ovšem vžily a patří mezi „pravdy, nad kterými se nepochybuje“. S novějšími letopočty přibývá technologií, které vypadají nadějně.

Firma Yahoo je u nás známa jako provozovatel „již nemoderního“ vyhledávače. Nicméně jako většina velkých internetových firem je také tvůrcem open source software. O jednom takovém bych vám chtěl něco napsat – o javascriptovém frameworku Yahoo User Interface, zkráceně YUI.

YUI není v českých zemích známé či rozšířené, alespoň podle počtu českých odkazů na Google. Jinak je tomu na západ od našich hranic – YUI používá ve svých aplikací (pochopitelně) firma Yahoo, najdete ho na stránkách PayPalu či LinkedIn.

Komponenty

YUI obsahuje mnoho propracovaných komponent. Jmenujme alespoň některé: autocomplete, datová tabulka, stránkovač, záložky, strom, kalendář, posuvník a několik dalších.

Před několika lety jsem spolu s kolegou vyvíjel jeden docela obsáhlý program. Byla to úspěšná aplikace, která se dodnes používá, udržuje a dále rozvíjí. Když se podívám do zdrojových kódů, dodnes v nich najdu kódy napsané v mém vlastním stylu. Možná si říkáte, že bych měl být hrdý a všem tvrdit, jak jsem umění programování zvádl svým jedinečným stylem. Není tomu tak, po přečtení tohoto článku budete vědět proč.

Code Review je revize kódů někým jiným než autorem. Nevím, kde a kdy Code Review vzniklo, Wikipedia mlčí. Předpokládám, že tam, kde jde doslova o život, což napovídá stránka zaznamenáníhodných chyb na wikipedii. Obzvlášť zajímavá je známá chyba v záměně desetinné tečky a čárky v jazyce Forth v kosmické sondě Mariner 1. Dá se říci, že kdyby NASA dělala Code Review, tak by sonda dopadla lépe…

(Fotografie ze startu jmenované sondy byla převzata odsud.)

Ponejprv chci upozornit čtenáře na článek na serveru Zdroják o použití komponenty DataGrid v Silverlightu. Datovou mřížku pokládám za jednu z nejdůležitejších komponent, dokonce jsem toho názoru, že schopnosti této komponenty určují praktickou použitelnost celé technologie. Rád bych vám ukázal, že i v „čistém“ prohlížeči za pomocí JavaScriptu, DHTML a AJAXu je možné používat velmi povedené mřížky…

Základní vlastnosti

Grid původně pochází z GUI aplikací, přebírá tedy zvyklosti obvyklé v tomto prostředí. Na následujícím obrázku některé vidíte uživatelsky nastavitelné řazení sloupců, ořezávání příliš širokého obsahu, barevně označený výběr několika řádků a stránkovač:

Tento příklad naleznete také živě na webu (jde o komponentu do Apache Wicketu).

Ponejprv musím poblahopřát vývojářům z firmy SoftEU k nové verzi aplikace WinStrom. Vytvořit a prodávat komerční krabicovou aplikaci vytvořenou v Javě, navíc v ČR a v oblasti ERP, považuji za úctyhodný výkon. Potěšilo mě, že se někdo snaží prosadit Javu na klientské straně, přeci jen je Java více etablovaná na serverech v korporátní sféře…

I přesto, že autor článku raději moc z pozadí vývoje neprozrazuje, bylo to pro mě zajímavé čtení. Nejzajímavější byly ty části, které přímo či nepřímo popisovaly principy použité při vývoji, například:

• pokus o použití Apache Derby
• snaha o perfektní instalátory
• použití nativního L&F

O nic z uvedeného bych se nikdy nepokoušel, nedávalo by mi to smysl. Nejdřív jsem si říkal, že rozdílnost přístupů spočívá v technologiích – přeci jen vyvíjet zakázkové webové aplikace a krabicové client-server aplikace je rozdíl. Pak mi došlo, že rozdíl může být ještě někde jinde – nazval jsem to slovem paradigma…

Nadešel tedy, po několika technologických článcích, čas na úvahu.

Svého času se většina redakčních systémů prodávala s marketinkovým sloganem „texty budete moci editovat jako ve Wordu“. Prohlížečové WYSIWYG editory sice od té doby vyspěly, ale přesto do Wordu mají hodně daleko. Nicméně v té době byl vytčen faktický standard v oboru redakčních systémů, takže dnes i většina Open Source redakčních systémů nějaký WYSIWYG editor má.

K věci lze ale přistoupit jinak – nenechat uživatele zadávat co nejpřesnější grafickou podobu, ale naopak ho nechat vyjádřit, co chce zobrazit. Tento „alternativní“ přístup v sobě obsahuje jazyk a knihovna Texy, chtěl bych mu věnovat tento svůj článek.

Počítače vnesly do kreslení grafů pokrok – vytvořit graf v MS Excelu pomocí knihovny MS Graph je snadné a rychlé (na rozdíl od ručního kreslení grafu). Nicméně v povědomí lidí zůstávají jen běžné grafy, jako je čárový, sloupcový, koláčový…, které mají stejnou vypovídající hodnotu v papírové i počítačové podobě. Jako kdyby se vývoj zastavil a nic lepšího snad ani nešlo vymyslet.

Občas se mi podaří v nějaké aplikaci nalézt graf, který přináší něco nového – rád bych vám několik méně obvyklých grafů ukázal.

Google Analytics

Nedávno Google do svého nástroje přidal vizualizaci klíčových slov v grafu. V běžném zobrazení není graf ničím neobvyklým: kromě X a Y souřadnice je použita i barva a průměr kruhu.